Jdi na obsah Jdi na menu
 


O NÁS

20170327_163059.jpg

  

 

 

 

 

 

 

 

 

Jsem učitelka mateřské školy, které se splnil sen o farmaření. 

Protože nechci dělat dvě věci napůl, rozhodla jsem se spojit je dohromady - děti a zvířata.

 

JAK NÁS TO VŮBEC NAPADLO...

Na začátku všeho byl kůň, kterého jsem vždycky chtěla a spousta důvodů, proč ho nemůžu mít. Nakonec mi v rozhodování pomohly moje děti, které škemraly o vlastního koně a můj tatínek, který nám koupil huculskou kobylku Šarlotu.

Začátky nebyly vůbec jednoduché, často jsem o svém rozhodnutí pochybovala (když nebyly peníze na ustájení nebo jsem se léčila z nějakého pádu). Šarlota mi doslova převrátila život naruby. Najednou jsem věděla, co nechci a nasadila správný směr. Díky koním jsem se potkala se svým přítelem (úžasným parťákem) a získala pár opravdu dobrých kamarádů.

Před pěti lety jsme dostali možnost získat do užívání velký pozemek a já jsem se zamilovala. Do jednoho problémového koně, kterého nikdo nechtěl. Do tohoto zvláštního místa, kde si vůbec nepřipadáte jako ve městě. A bylo rozhodnuto. Pozemek si pronajmeme, koně koupíme a budeme hospodařit sami. Ušetříme za ustájení a já budu trochu víc pracovat.

Tak jsme se nastěhovali na zelenou louku s jednou maringotkou, bez vody a elektřiny, jen se třemi koňmi. Prostě blázni. Ranč U tří koníků.

Postupně se z ranče stala farma. Stále se jmenuje U tří koníků, i když už máme čtyři.

A spoustu dalších zvířat pro užitek i pro radost. Kouzlu tohoto místa propadla celá rodina, moje malá vnučka bude prý taky farmářkou. Fandím jí, protože já bych to nevyměnila ani za nic. Vidím za sebou kus práce, který jsme udělali a před sebou tu, která nás teprve čeká. Snad to všechno zvládneme, držte nám palce.

A přijďte k nám (já vám dám plný krajáč mléka)

 

Martina